Kontrasty

Stale me prekvapuje, ze me Nepal dokaze prekvapit. Je tu opravdu tolik kontrastu. Na zkusenosti z Nepalu se nezapomina, protoze pribehy a kazdodenni situace v tobe vyvolaji hlubsi pocit, donuti te zamyslet se. Chces porozumet, pochopit. Ale nekdy se proste musis vzdat a prijmout to tak, jak to je...

Posledni dobou bojuji s jidlem. Ackoliv ryzi miluju a kazdy den jsem s ocekvamim sedela na hlinene zemi, tesic se, jaka zelenina asi bude, nyni mi trochu stagnujou vnitrnosti a koreni, ktere se pridava do dalu uz mi moc nevoni. Zatimco na zacatku mi k snidani nevadilo teple do zaludku a i kdyz jsem se do skoly v tom horku spise valila, dalala jsem to dobre, chtela jsem co nejvice zazit Nepalsky styl. Nyni uz po ranu na ryzi chut nedostavam. Zacala jsem si ji brat s sebou do krabicky, pak se ovsem ale clovek pripravi o snidani a neni moc co rano slupnout. Susenky zazenou pocit hladu na chvili, ale nic vyzivneho to samozrejme neni. Presto ale verim, ze si na dal bat vzpomenu v dobrem a bude mi v Cechach tradicni nepalska kuchyne chybet. Jak moc si clovek uvedomuje, jak rozmanita nase strava muze byt a jak kreativni kuchari jsou. Staci par ingredienci a vse muze chutnat naprosto jinak. Mame svobodu v tom, co si zrovna dame, priznavam, jsme zavisli na pecivu a ovoci a jeho dennim prisunu. Tady s prichodem podzimu jsou k dostani jen mandarinky... O jogurtu si nechavam jenom zdat. Ale je pravda, ze jejich mui (curd), cesky ani nevim, jak by se to reklo, mozna starsi odstate mleko s hrudkami..? Ktere je kysele nasladle, spatne neni, ale nase chutove bunky zvykle na tvarohy, jogurty ci nedejboze smetanu, dlouhodobe neuspokoji. Kdyby preci jen clovek mel na vyber.. Kdyz mu ale nejede ryze, muze si dat ve stanku smazene nudle ci smazene koblihy. Kdyz uz se i toho preji - ma smulu a je o hladovce. Mozna by to nam nekterym prospelo! Obdivuji Nepalce, jak poctivy jedlici ryze to jsou, a vubec jim to neprijde, berou to, co je zrovna k mani, nestezuji si a naopak, vedi, ze si to sami vypestovali! Tim, ze se stale pohybuji, neni na nich cukr z ryze znat, ale je pravda, ze hlavne muzum se tuk usazuje hlavne na brise, protoze se vecer nacpou plnym talirem a o pul hodiny pozdeji (kolem osme vecerni) uz usinaji v perinach. Ale tak, my mame zase pivni briska, ze? Obezniho cloveka tady nenajdete... 

Hygiena je dalsi kapitola, kterou bych donekonecna mohla popisovat. Po prvnich par dnech jsem si rikala, ze tohle tedy bude opravdu pecka. Nas zachod je asi jeden z nejhorsich, ktery jsem tady v Nepalu videla a o to neprehanim a i na ten jsem si zvykla. Moc by me zajimalo, jak to tedy ti mistni delaji bez toaletniho papiru, ale odvahu zeptat se, jsem nenasla. At si kazdy domysli sam. Je tu prasno a tak clovek po chvili vzda snahu, byt alespon trochu cisty. V obdobi destu nam to tady pekne cvachtalo mezi prsty (chodi se zasadne v zabkach) - clovek nevi, zda to byl hnuj, bahno ci blato - i to musel vypustit... Ted spis misto kysliku dychame prach. Na Nepalcich spina neni tolik videt jako ja na nas belosich. Tuhle jsem si naivne myslela, ze se mi loupe opalena kuze, ale az po chvili jsem uverila, ze to byla uz zazrana spina. Tak jsem ji vzala kamenem. Pustila. Kamen je vubec vyhodna pomucka! Slouzi pri zaheni dobytka, psu :( ale i pri peceni placek, aby se nepripalily na plotynku, pekne to tim kamenem prejedete a ono to vytvori hezkou vrstvu!)

Divim se nad tim, jak malo je tu zraneni a nemoci. Mistni uz jsou opravdu adaptovani na zdejsi prirodni spinu. Co mi ale trha srdce a vim, ze by nemelo, jsou ty usmudlane, unudlene deti. Nechci ani vedet jak a jak casto je myji. Uniformy jsou zaprasene, nehticky cerne a nudle maji rozmazane od nosu k puse. Kdyz se na tebe takove dite sape, mas hodne rozporuplne pocity. 

Stale si rikam, a to jim to nevadi? Nevadi.. Neznaji nic jineho. Kazdy se u nich preci myje jen jednou za tyden, tak na tom nebude nic divneho. 

Cisteni zubu je dalsi kapitola. Bylo mi receno, ze kartacky jsem prisly teprve pred par lety. Musim rict, ze vetsina Nepalcu ma krasne bile, rovne zuby. Pak jsou tady ale i taci kteri uz je maji cele prohnile. Jasne, drive kartacky nebyly potreba a mozna si obcas zvykly nejakou travu. Jenze s dovozem rafinovaneho cukru, susenek a coly jim nekdo zapomnel vysvetlit, ze budou muset o zuby zacit pecovat, jinak o ne brzy prijdou. Starsi obcane uz kartacky nemaji, mladsi, kdyz si vzpomenou, alespon nekolikrat do tydne a nejmladsi.. Treba u nich muzeme navyk cisteni zubu pekne vypestovat? 

S dovozem susenek se dostavame k dalsimu tematu a to odpadky. Rikala jsem si, ze je rozhodne treba udelat ekologickou hodinu. Uvedomila jsem si, ze spoustu terminu je pro ne dosti vzdalene. Kdo jsou popelari? Co je to recyklace? Plast? 

Drive snedli jablko, odhodili ohryzek. Dnes dojedi koblihu a odhodi mastny papir. Mela jsem tendenci vysbiravat celou vesnici a zatrast s nimi, at si uvedomi, jaky neporadek maji hned vedle domu. V obdobi destu se vsechen tenhle odpad splachne do rek a odtud pekne pokracuje dal. Je mi tak trochu smutno, jak my konecne trochu procitame a snazime  se tridit a tady bohuzel neni lepsi metody nez odpadky palit. Ok, paleni tedy. Jenze, dalsi ale - oni si pak na tom stejnem ohni, kde spalili plastovou lahev vari a do stejneho popela strci rajcata. Clovek by plakal! 

Ve skole jsem na deti, co se tyce odpadku, pes. Ale opravdu me vytaci, jak jim papiry odpadavaji z rukou a klidne i z okynka ven ze tridy! To videt tedy nemuzu. Jenze nedelaji to jen deti, ale i dospeli. Pokazde mam chut zastavit nevychovanou ruku a poradne ji sevrit! Pomohlo by, kdyby se zrudily na vesnicich odpadkove kose? A alespon v nich by se odpad palil? Alespon takhle se to dela ve skole. Dvur je jakztakz cisty, ale vsude kolem skoly uz se kopi obaly od susenek, lahve, stare sesity i kousky balonku... 

Sam reditel mi rekl, ze Nepalci jsou proste lini. V tomhle ohledu s nim souhlasim. Ano, nestoji jim za to, aby udelali par kroku navic a hodili to ci ono tam, kam to patri. A tak se jim snazim byt trpelivym prikladem a nekdy pred hodinou nechavam deti uklizet celou tridu. Treba se to jednou nauci a zapamatuji..? 

Urcite mi bude chybet ta nakonecnost kopcu a zelene, kam se podivas. Kdyz je jasno a nebe bez mraku (skoro kazdy den), naskyta se ti neuveritelny vyhled do sireho okoli a dokonce az na samotne, zasnezene vrcholy. Nemene zajimava je okolni krajina a hlavne nebe v noci. Lampicky, svetylka a krasne videtelna souhvezdi. Chodit na zachod v noci je proste zabavne! 

Hovory s Nepalci jsou take zabavne. Musite byt ale trpelivy a obcas omluvit jejich jakousi socialni neobratnost a netakt. Nemysleji veci spatne, jen se neumeji zeptat a kolikrat se vas muzou nechtene dotknout. Nesmite si tedy jejich preslapy brat osobne. Neodhanou, kde zacina vase osobni zona, neboji se zeptat na cokoli a obcas take nerozumi tomu, ze mi "zapadaci" potrebujeme cas jen pro sebe a chceme byt sami a jen si tak premyslet. Nepalec se vzdy snazi pomoci, obstara, zaridi, sezene. Nesmite vsak pritom jednim oken hazet po hodinkach. Cas Nepalce proste nevzrusuje a sami casto rikaji "Nepali time". Nic tu neuspechas. Vse se nakonec samo zaridi, casto dle naseho meritka, az na posledni chvili.. 

Kazdy to mame nejak, ze?