úterý 4. října 2016

3. 10. Cesta z Madan Kundari do Dolalghathu

Je pet hodin rano a budicek neuprosne zvoni. Probirame se na terase (ano, Marek nema pokoj uvnitr) nybrz na balokonu, kde ma dokonce jakesi soukromi. Balime posledni krosny, dostavame do ruky placky a po seste hodine za hlasiteho namaste a goodbye nas vyprovazeji obyvatele Madanu. Za pul hodiny se dostavame do Deurali a nakupujeme jidlo na cely den - tedy 24 bananu a susenky - od kazde prichute jedny. Baleni stoji 2,50, kvalita k nezaplaceni :)
Vydavame se na cestu, opoustime nase kopce, abychom presli jine. Mohli bychom vzit autobus, ale po vlastnich nam to prijde daleko bezpecnejsi.
Delame si zastavky, kochame se vyhledy, delime se o svacinu s pani zebrackou a pomalu a jiste se po 20 kilometrech dostavame do udoli k rece.
Parada! Prvni opravdove koupani v Nepalu. Pocasi  tomu svadi, je opravdu teplo, slunicko pali.. Vybirame si plazicku a pripadame si jak na dovolene u more. Posvacime, popijeme a zase se vypravujeme na cestu. Jeste nas ceka nejakych 20 km. Tu a tam malinko bloudime, brodime ricky, zjistujeme, ze cesta se sesunula a odolavame vysoke vlhkosti vzduchu. Jen z nas leje.
Po 4te odpoledni se dostavame do Dolalghatu, rybimu mestecku na brehu reky Sunkosi a druhe, kterou nezname jmenem.
Mame namireno primo k Nagindrovi, coz je Markuv "kamos", ktereho potkal pred tydnem, kdyz cestoval do sve vesnice. Je to 19lety klucik, ktery uzasne vari a jednou si chce otevrit vlastni hotel. Hosti nas smazenymi bramborovymi tastickami Se zeleninou, tastickami momo (na pare varene tasticky se zeleninovou naplni) a domacimi hranolkami. Po nasem vykonu nemuzeme odmitnout a otevirame k tomu i lahev filipinskeho piva :)
Kdyz Nagindra dovari, pomahame mu vsechny ty dobroty odnest do mistniho ashramu pro ubytovane "hosty" pro ktere varil. Jeho vydelek cini na mesic 15 000 rupii, coz jsou necele 4 000 czk. Takovy by se vsak hodil i v Praze!
S Marou se ubytujeme v jednom z hotelu.. klasika.. plesnive steny, pavouci, kobylky, cvrcci, jesterky, svicka misto svetla a pred nasim pokojem se dokonce nachazi klec se slipkami! Sprcha je spojena se zachodem a okenkem dokonce vidite na schody, po kterych chodi ostatni do horniho patra. Tak se alespon dobre vyspime na ergonomicky tvrde posteli. Chybi nam neco?:)

2 komentáře:

  1. Magdičko, čtu Tě jedním dechem, dokonce jsem dohnala skluz a pročetla se až k Dominikáně. Z Nepálu mi chybí fotky, ale díky Tvému barvitému vyprávění si to dokáži představit. Opatruj se, poznávej, užívej! objímám a myslím na Vás :-*

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Kacenko! Diky za reakci... vim, fotky by to krasne doladily, bohuzl zatim jsem nevymyslela zpusob, jak je sem nahrat. Moc pozdravu vsem :)

    OdpovědětVymazat