Sri Lanka

Zpatky na miste cinu.. Tuto pro mne rozmanitou zem jsem jiz navstivila na prelomu roku 2013/2014 a to se sestrenkou a jejima klukama. 

Tenkrat jsme meli na procestov

ani tri tydny a nejinak je tomu i letos..Po tom co jsem opustila Saigon, jsme stravila dva necele dny v Kuala Lumpur, Malaysii. Musim rict, ze i tato ponekud kratka doba me primela, abych dopsala Malaysii na list mych zatim neprobadanych, ale za to pritazlivych mist, ktere by stalo za to jednou navstivit. Lidi byli vstricni, umeli Anglicky a nikdo me zbytecne neobtezoval. Ve meste se tez misila nova architektura s hezky opravenymi budovami z dob kolonizace z 19. stoleti. Prislo mi to minimalne zajimave.Pak uz jsem pokracovala primo do Negomba - tedy na letiste kousek od Colomba. Tam uz na mne cekala Klarka (kamaradka, kterou znam radu let, vyborna akrobatka a muj spiritualni ucitel) a spolecne jsme se dostaly do Mt. Lavinia, do vily pro ostatni herce. Jsou tu od listopadu s projektem Cirque Lanka a vystupuji kazdy vecer v otevrenem divadle v parku Victoria v Colombu. Prijde mi to jako super zkusenost - delas co te bavi, dostanes nejaky peniz a k tomu jeste poznas mistni kulturu a muzes v lednu uzivat more a slunicka. Jenze vsechno ma svoje. Ziti na vile je super, jenze obecenstvo na Sri Lance zatim moc nevi, co to novy cirkus vlastne je. A tak jsou predstaveni zatim velmi prodelecna. Sefik uz dokonce vyhlasil posledni show a to na konec ledna. Mym ukolem a mnoho dalsich (kolem projektse toci spousta dobrovolniku) bylo trochu pomoci s propagaci. Muj prvni tyden na Sri Lance tedy vypadal tak, ze jsem chodila s prima slecnama po Colombu, navstevovaly jsme hostely a hotely a distribuovaly letacky a plakaty. Pak uz jsme je strkaly vsude mozne - za sterace, do schranek, na ulici mistnim, v pekarne ci v obchodech do kterych jsme behem dne zavitaly a jeden letak dostala i opicka na plazi! Kazdy vecer jsme pak spolecne mohli uzit predstaveni. Bylo moc fajn byt soucasti neceho vetsiho, prilozit ruku k dilu a byt zase chvili napomocna. Jako bonus jsem pak dostala hodiny na hrazde ci sale.

Skoda jen, ze se stale lecim se svymi odreninkami. Ke kolenu se pridal jeste ukopnuty palec, ktery zacal trochu hnisat. Teplo a spina hojeni moc nepreje. Uz se tesim az to vykoupu na jihu v Indickem oceanu. Klarka si mohla vzit take volno a tak jsme spolecne vyrazily vlakem - prvni tridou - do Kandy a odtud do Dambully, kde jsme si zarezervovaly jednoduche ubytko v kokosovem haji. Odtamtud jsme pak vyrazely na vyletiky - k chramum a k Sigiriyi. Stale nas doprovazelo velke teplo a tak jsme vecer byly uplne hotove..Po navratu z vnitrozemi uz za nami dorazila Lenicka z Nepalu. Krasne nam to vyslo, ze mohla z letiste rovnou prijet do divadla na predstaveni. Tentokrat to bylo i o neco dobrodruznejsi, kdy pri jedne z fire showe chytl zaves a kabely. Nastesti se nikomu nic nestalo. Druhy den jsme v klidu mohly probrat kam se chceme spolecne vypravit a co videt. Take jsme byly trochu "shoppovat" za krasnych 333 czk jsem si koupila letni saty. Ano, asi si rikate, ze nemam provokovat - vy mate minus dvacet a bruslite na zamrzlych rekach. A tady clovek propoti litry...

Jenze od zari na cestach, od zari ma clovek na sobe stejna ctyri tricka, ktera strida. Dvoje kalhoty. Jeden svetrik. Tot cely tvuj satnik. Cim mene, tim lepe, prece jen si svuj "domov" nosis celou dobu na zadech sam. Nastal cas rici cirkusu ahoj a uprimne, bude mi ta atmosfera chybet. Proto si davam slib, ze az se jednou zase vyskytnu v Praze, prihlasim se na kurzy zavesne akrobacie. Ted akorat sedime s Lenickou v lokalnim autobusu, cena vice nez zajimava (25 czk za 5 peknych hodin, "zprijemnenych" o ziva vystoupeni mistnich zpevaku - nejlepsi je s dovolenim pouzit spunty do usi!) a mirime do Kandy. Zaciname nasi cestu do vnitrozemi, pres cajove plantaze, rady bychom navstivily Little Adams peak a pak uz to stocit zpatky na jizni plaze k Tangalle. Ale buh vi, co nam osud postavi do cesty! A ostatne i Vam krasne zimni dny, hodne sneznych a bezpecnych radovanek a na Vasich cestach jen prijemne lidi!