Sydney, Australia..

Milí čtenáři :) 

Opera z Harbour bridge 

Historicky první zápisek z Austrálie! 

Poslední výlet na Rangitoto se vydařil.. V neděli jsem se též účastnila varhanního koncertu v radnici - neobvyklý a zajímavý zážitek. Poslední pondělí jsem strávila s kamarády z pizzerie na nedalekých plážích.. Sluníčko přálo a tak jsem nemohla mít rozloučení se Zélandem lepší. 

Vše jsem zakončila "pizza party"na backpackeru.. Rozuměj - utratila jsem padesát dolarů - přinesla jsem čtyři pizzy, čipsy a víno a kdo byl po ruce, přidal se pozeptat se jaké mám plány do budoucna.

Po desáté večerní mě už vezl kamarád Honza na letiště, abych se pak snažila složit hlavu na místní ne moc pohodlné sedačce v hale a přečkat tak posledních pár hodin. Odlet byl následující ráno v 6 hodin. Spánku jsem moc neužila..ale co už!Letí se do Austrálie!

Kakadu ramenní 

Letiště v Sydney bylo téhož času pěkně přecpané a tudíž se mi ráno pěkně protáhlo (Ještě s časovým posunem, tudíž moje únava se jen zdvojnásobila) .. A bývalá spolužačka a cheerka Verča mě tedy nevítala na jejich zastávce v 9 nýbrž před polednem! Únava neúnava.. po objímačce a donešení krosny do jejich super moderního bytečku (ano, po těch všech hrůzách z posledních dní) jsme vyrazily do města na průzkum. Verča (s manželem Honzou :)) už žijí v Sydney přes půl roku a tudíž mi Verča byla dobrým průvodcem! Počasí nám přálo a tak jsme si spolu mohly užít nejen výhledy na Operu ale krmení místních papoušků Kakadu bylo vynikající též! 

Večer jsem se pak mohla seznámit i s jejich dalšími obyvateli bytu.. Společně jsme pak porovnávali nad sklenkou vína život zélandský a australský..

Druhý den se nesl bohužel ve znaku deště.. Já se vypravila na výlet do mini Zoo za město. (Vzdálenosti jsou tu opravdu šílené) .. takže to znamenalo vstávat v 7 abych se před obědem dopravila, kam jsem potřebovala.. naštěstí mi počasí trochu přálo a hned jak jsem dorazila na místo, zázračně pršet přestalo. Při kupování lístku jsem se ještě ujistila, jestli náhodou zvířata v tomhle počasí nebudou spát.. koala, klokan, wombat, papoušci, pes dingo.. tahle všechna zvířata, která jsou pro nás tak exotická na jednom místě jako na dlani! Paráda! 

Odpoledne jsem pak jela prozkoumat místní pláže, tou dobou plné surfařů, pejskařů, běžců.. Ano, Sydney se tváří jako sportovně založené moderní město! 

Důkaz! Tající sněhulák :)

Three sisters..ok.. just two girls :)

Na třetí den jsme si s Verčou naplánovaly výlet do "blízkého" národního parku Blue Mountains.. Už dříve jsem viděla nějaké fotky a krajina připomínala trochu Zéland, takže proč ne. Škoda jen, že předpověď hlásila SNÍH! Běžíme na ranní vlak a říkáme si, že to budeme zřejmě jediní blázni, kteří se tímto směrem vydají! Mýlíme se.. I když je pracovní den, vlak je nacpaný až běda. Odpovědi se nám dostává v zápětí. Všichni malí, velcí, staří, téměř nemohoucí se vypravili na výlet podívat se na sníh. Asi sedmnáctiletá slečna vybíhá z vlaku a poprvé boří ruku do, jak bychom to řekli my? Břečky! Třicet let tu místňáci neviděli sněhobílé nadělení! 

S Verčou se jenom smějeme, jak je ten svět naruby! My zíráme na klokany a oni kroutí hlavou nad sněhem. Po pravdě,i nás zima docela překvapila.. Ale i tak jsme se vypravily kratším trekem k vodopádům a později i k místu zvaném "Three sisters".. Nádherný slunečný den a spánkový deficit doháníme při dvouapůlhodinové zpáteční cestě. Nutno dodat, že Verča stíhá ještě práci a školu! Spát bude asi až já odjedu! :)

Čtvrtý a poslední den, tedy dnešní den, a opět je tu ranní vstávačka a dvouhodinová cesta vlakem z města na sever.. Trocha chůze do lesíku a už se před námi rozprostírá pastvina posetá klokany, klokánky a klokáňaty. Nápisy velí NEKRMIT.. my si jich ale bohužel nevšímáme a tak se dělíme s chlupáči o naše mrkve a banány.. Zážitek je to veliký.. spekulujeme pouze nad tím, jak si někdo může dopřávat klokaní hamburger?!

Odpolední procházka po city - a je tu opět déšť .. takže můj vysněný západ slunce u Opery se nekoná! .. Ale nevadí.. I tak jsem si v uplynulých dnech městský život užila.. Nemůžu se však ubránit srovnávání a téměř kdykoli a kdekoli. Koukám na lidi, hodnotím dopravní prostředky, všímám si obchodů, porovnávám ceny.. Je tohle normální? Spousta mých vět začíná .. To my na Zélandu máme.. Či, to u nás si můžeš koupit.. ?! 

Ano, ještě stále mi nedošlo, že je šmitec konec! Možná si to uvědomím zrovna zítra - jedu vlakem do Byron Bay - tedy místa vzdáleného 13!! hodin na sever... Mám namířeno do Brisbane.. 

Tak snad zase bude příležitost vylíčit další cestovatelské kroky!

Do té doby se loučím a zdravím.. 

Jdu si užít poslední Sydney noc v obrovské posteli! :)

Ps. Veru, Honzi, děkuji! 

Pss. Fotek je více, a však v rámci úspory času jsem dala jen pár..