A únor je fuč!

Ahoj naposledy v únoru! :)

Doufám, že už se u Vás pomalu otepluje. Tady se počasí stále střídá. Žádná novinka. Jeden den může být klidně i ke třicítce a to jsme zrovna předevčírem vyrazily s Amandine k místnímu bazénku. Počkejte, až uvidíte fotku. Má asi tak 12m a je oplocen. Načež když jsem ho viděla poprvé, trochu jsem se podivila, proč bychom musely mít klíče, když stačí plůtek přeskočit. Nicméně, platí se tam 40 dolarů roční zápisné. Není to úplně na plavání, ale zaskotačit se v tom dá.

No a druhý den teplota spadne klidně na 10 stupňů, mlha, déšť a není vidět na krok. Takovéhle počasí bylo právě minulou neděli, kdy mě Amandine vzala do města a pomocí navigace jsme našly Victoria Park, kde celý „Run to remember“ měl propuknout. Poplatek šel na lidi postižené zemětřesením v Christchurch (2011).. Opravdu škoda, že bylo zrovna takhle, protože trasa vedla super místama, po vršku nad městem, takže by byly opravdu fajn výhledy.. Alespoň se běželo příjemně a nebylo takové horko.

V sobotu jsem vyrazila s Dorkou do Castle Hill, což je místo vzdálené asi hodinu cesty a je známé hlavně mezi lezci, resp. boulderisty.(Omluvte mě, pokud to není správný výraz, ale jsem v tomto oboru úplně nová).. Dorka tam měla sraz s její kamarádkou Vicky, a tak jsme společně strávili den mezi kameny a vlastně jsme hynuli vedrem.(A mami ano, je tam měkké i, poněvadž s námi by ještě kamarád Scott).. :) ... Takže výkyvy počasí jsou tu opravdu časté.

V práci právě dokončuji svůj první měsíc.. Z jednoho oddělení se pomalu přesouvám do „Breeding týmu“.. takže jsou to zase trochu jiné/nové/odlišné činnosti. Dnes jsem „čistila“ jetel. Resp. představte si mašinku, kam vložíte balík usušeného jetelu, zmáčknete páčku, ten vyčistí semínka od odpadu.. Semínka pak přesejete přes sítko, vyhodíte přebytečná stébla a zbyde vám pár semínek do dlaně. Z toho pak odborník vybírá čtyři nejlepší, aby je pak zkřížil s jinou odrůdou. No je to zajímavé, občas monotónní.

Další aktivita, která mě baví a děsí zároveň je „shiftování“ ovcí. Pokud je to jen kousek, nemám s tím problém. Minule jsme je ale potřebovali dostat z jedné pastvy na druhou a to po silnici, dvě bránama a překážky a zatáčky v cestě. Ve dvou lidech, kdy já nevím, co se děje a můj „šéfík“ sedí v trucku a troubí (moderní náhrada psa) a žene je před sebou.. Zajímavá podívaná. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli jsou ty ovce roztomilé, zvídavé, či jen hloupé a ustrašené?

Občas tu mám i den blbec,  aneb když se nedaří tak se prostě nedaří. Nejsou to tragédie, ale když zjistíte, že „nabalíčkujete 30 pytlíků semínek“ a pak zjistíte, že jste místo 24g dali jen 16, a znovu tedy musíte všechny balíčky otevřít, najít příslušné pytlíky se semínky, a doplnit množství.. je to trochu krize. Nebo když nefunguje počítač při vážení trávy! Zní to jako prkotina, ale rozhodně bych jim nechtěla pokazit výzkum. Znamenalo by to, jít znovu na pole, posekat, zvážit, napytlíkovat, usušit, zvážit..

O krizi při vaření raději pomlčím!

Naštěstí přišel víkend! A to čas na výlet! Kamarád Amandine, Fabien (22) mě vyzvedl v pátek večer a namířili jsme si to na „Banks Peninsula“, výběžek, cca 70 km od Christchurch.. Do kempu jsme dorazili už spíš za tmy, ale to nám nebránilo ve večeři na pláži. Po sléze snídaně na pláži. Parádní kemp. Dopoledne jsme strávili v přístavním městečku Akaroa, jež bylo založeno Francouzskými osadníky 18set něco. J Do teď to má trochu evropský ráz, s Francouzskými názvy ulic. Na „Saturday Marketu“ mi to však přišlo jako trochu business, kdy se místní snaží prodat výrobky pod „Francouzskou“ značkou. Nicméně pěkné místo.. Oběd proběhl v Thajském podání.. Curry, coconut milk.. Myšlenky mi ulítly do Indonésie!

Odpoledne jsme prolenošily na pláži na jedné ze zátok.. Doplnila nás Amandine.. Potkali jsme tuleně..

Navečer jsme se již přesunuli  do města a po večeři zakončili sobotu v Irském podniku s živou hudbou. Byl s námi ještě místní kiwi Ind a Američan. Příjemný multikulturní večer. Spánek ve vanu na jedné z Christchurských ulic.

Neděle – od slova nedělej! NE? Velké teplo. Potřebovaly jsme udělat obvyklý „shopping“ a všechno to dovézt k nám za město. Praní. Trochu úklidu. A odpoledne se u nás stavila Dorka, s mým bývalým spolužákem z FTVS Klauzíkem. Letní kino ..  INTOUCHABLES pod širým nebem ..  v Botanické zahradě od 7 hod v Christchurch, doplněný o fish and chips! Paráda!

Zkráceně

Peču chleba. Obyčejný. Možná ale dojde i na nový druh, pokud nalezneme nějakou dobrou mouku.

Nezamykáme se. Dveře jsou tu stále otevřené. Prý nic nehrozí.

Na otázku, která následuje téměř kdekoli a kdykoli, po pozdravu (rozuměj Ahoj, jak se máš?) již odpovídám jen úsměvem. Nikdo přeci nečeká, že mu začneš vykládat, cos dělal o víkendu.

Snažím se učit alespoň jedno slovíčko denně.

28 dní trvá, než se zbavíš zlozvyku. Takže nejím rafinovaný cukr. 28 dní. No chocolate. No cookies.. Po 28 dnech se mě zeptejte na výsledek!

Když běhám podél silnice, zpravidla každý řidič/ka zamává a přidá úsměv. Příjemné.

Zatímco v Rotoruře chodilo spoustu lidí naboso, i na nákupy.. Tady jsem zatím žádné takové nepotkala..

Jak správně podotkla Dorka, žijeme tu trochu mimo realitu. Takže nás občas okupují otázky typu, co pak? A jak se člověk vyrovná s běžnou českou rutinou? Je ale fajn popovídat si o tomhle, a to ČESKY!

Joo, život baťůžkáře!

Mějte se krásně!